Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
Šafránkova kronika a každodennost v kontextu východočeské kronikářské tvorby
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem zkoumání diplomové práce je pětisvazková kronika krejčovského mistra Františka Šafránka z Hořic. Pramen vznikal po větší část druhé poloviny 19. století a reflektuje významné společenské změny pohledem příslušníka lidových vrstev. Prostřednictvím kombinace záznamů soudobého dění, líčení osobního života a vzpomínek na období dětství odkrývá kronikář nepřímo okolnosti vzniku pramene i další vlivy, které formovaly jeho dochovanou podobu. Práce se blíže zaměřuje na témata každodenního života, která se nejvýrazněji projevují právě v osudech autora a jeho rodiny. Každodennost je zkoumána prostřednictvím jejich životního cyklu, a v průběhu života se rozvíjejících aktivit. Subjektivní líčení je posléze konfrontováno s širším dobovým kontextem. Bližší pozornost tak byla věnována vzdělávání, řemeslu, veřejnému životu či trávení volného času. V závěru je pak kronika jako pramen pro poznání každodennosti prezentován v kontextu dalších pramenů obdobného charakteru, které pochází z lidového prostředí v oblasti východních Čech.
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.